Tallinn

    Tallinn Hlavní město Estonska, Tallin, je kombinací moderní evropské metropole a skvostného historického jádra, kterému se říká Staré město. Téměř vedle sebe tu tak stojí středověké uličky, věžičky a moderní mrakodrapy a nablýskaná nákupní centra. Ačkoliv se snaží Tallinn dosáhnout velkoleposti jiných evropských velkoměst, sovětská minulost tu je ale dodnes viditelná, hlavně v podobně socialistických sídlišť. Hlavní turistickou atrakcí města, stejně tak nejnavštěvovanějším místem Estonska, je historické Staré město zapsané na seznamu UNESCO. Většinu zdejších turistů tvoří Finové, kteří sem jezdí na víkendové výlety trajektem. Počty turistů jsou ale přesto s jinými evropskými velkoměsty nesrovnatelné, je to tak příjemná destinace bez davů turistů.

    Tallinn leží na břehu Finského zálivu a omývá ho Baltské moře. Má něco přes 430 tisíc obyvatel, z čehož 50% tvoří Estonci a 47% estonští Rusové. Tallinn se přirozeně podílí na víc než polovině estonského HDP a ve srovnání se zbytkem Estonska se těší slušné životní úrovni zdejších obyvatel.

    Mezinárodní letiště leží asi 4 km od centra a k cestě na a z letiště je nejlepší použít autobusovou linku č. 2 – která jezdí mezi letištěm a zastávkou A. Laikmaa. Více informací o cestě na a z letiště autobusem najdete tady. Trajekty si můžete z tallinnského přístavu udělat výlet do Helsinek (jsou vzdáleny 80 km) nebo do Stockholmu. Víc informací o trajektové dopravě v celém Pobaltí, najdete v obecném průvodci po Pobaltí. Přístaviště najdete na konci ulice Sadama. K náročným věcem patří v Tallinnu parkování (platí se většinou přes mobil) a doporučujeme tak pro cestu po městě využívat raději městskou hromadnou dopravu. V Tallinnu funguje skvělá síť autobusové a trolejbusové dopravy. Veškeré informace o cenách a nákupu jízdenek, stejně tak mapu tras, najdete na oficiálním turistickém portálu Tallinnu. Pro bezplatné cestování MHD a také pro vstup zdarma nebo se slevou do vybraných památek, můžete využít turistickou kartu Tallinn Card.

    Tallinn

    Tallinn leží na břehu Finského zálivu a hlavním lákadlem turistů je historické Staré město (Vanalinn). Staré město je zapsáno na seznamu UNESCO a rozkládá se na místě, kde bylo ve středověku hlavní mocenské sídlo. Dolní část města je dosud obehnaná 2,5 km hradeb. Bývalou obrannou linii vodních příkopů dnes nahradil pás zelených ploch a parků. Mimo historické centrum Tallinnu se už většina turistů nepodívá. Staré město je spleť úzkých dlážděných středověkých uliček, starých kupeckých a cechovních domů i historických nádvoří. Centrem Tallinnu je rušné Radniční náměstí (Raekoja plats), a je tomu tak už od 11. století. V zimě se tu konají vánoční trhy, jinak je to oblíbené místo pro shromažďování. Pěknou budovou na náměstí je radnice (Raekoda), která je považována za jedinou dochovanou gotickou radnici v Severní Evropě. Pochází z přelomu 14. a 15. století. Součástí radnice je 64 metrů vysoká radniční věž, která je dominantou celého města. Věž prý byla zbudována podle kresby jednoho cestovatele, který se vrátil z Orientu. Na korouhvičce je symbol a patron a města, Starý Tomáš. Radnici můžete navštívit, k vidění je uvnitř měšťanský sál s krásným klenutým stropem, sněmovní sál s krásnými lavicemi nebo si můžete vyšlápnout na radniční věž, ze které se vám naskytne krásný výhled. Další zajímavou budovou na náměstí je Radniční lékárna (Raeapteek), která tu funguje od roku 1422. Krásný je zdejší interiér. Půvabnou uličkou, která vede z náměstí, je Chlebová pasáž (Saiakang). Ta dostala jméno podle vůně linoucí se ze zdejšího pekařství. Na jejím konci najdete gotický chrám sv. Ducha (Püha Vaimu Kirik) ze 14. století. Má fosforeskující zlatomodrý orloj ze 17. století a zvonici z 15. století, která je nejstarší v Estonsku. Krásné jsou dřevořezby v interiéru – lavice i oltář, vše z 15. století nebo 16. století. Za radnicí pak najdete městskou šatlavu (Raevangla), ve které dnes sídlí Muzeum fotografie a malá expozice se věnuje počátkům estonské fotografie.

    Tallinn Staré Město Tallinn Staré Město Tallinn Staré Město

    Náměstí ale lemuje i několik historických kupeckých domů a této čtvrti se říká Vene. Dříve tu žili ruští kupci. Ze zdejších pěkných míst zmíníme Kateřinskou pasáž (Katariina Käïk) s malířskými ateliéry nebo malebné dlážděné Nádvoří mistrů (Meistrite Hoov). Některé jeho části pochází ze 13. století a najdete tu spoustu prodejen s řemeslnými výrobky. Ve čtvrti Vene dále najdete městské muzeum věnované dějinám Tallinnu a pěkný dominikánský klášter ze 13. století (Dominiiklaste klooster). Klášter původně skýtal útočiště skandinávským mnichům, kteří obraceli Estonce na křesťanskou víru. Mniši tu měli pivovar i špitál. Slávě se těšil až do 1. poloviny 16. století, kdy byl vypálen davem rozvášněných luteránů. Pěkná je klášterní zahrada a uvnitř se ukrývá největší sbírka kamenných dekorativních prvků z období od 15. do 17. století. S klášterem sousedí kostel sv. Petra a Pavla z 19. století, který svou bílou fasádou připomíná španělské kostely. Nedaleko je pak také řeckokatolický kostel sv. Mikuláše z 19. století.

    Další ulicí lemovanou domy středověkých německých kupců nebo německé šlechty, je ulice Pikk. Většina tří až čtyřpatrových domů pochází z 15. století. Krom toho jsou v ulici domy starých tallinnských cechů. V jedné z těchto cechovních budov dnes sídlí Muzeum estonských dějin s malou sbírkou historických předmětů. Dalšími cechovními budovami je cechovní sál sv. Knuta (Kanuti Gildi Saal), budovy Maurského bratrstva (Mustpeade Maja) nebo cech sv. Olafa (Olevi Gildi Hoone). Na konci ulic Pikk je chrám sv. Olafa se 124 metry vysokou věží, která bývala jednu dobu nejvyšší věží světa a také pozorovatelnou KGB. Je z ní pěkný výhled na město. Chrám je ze 13. století a je zasvěcen norskému králi Olafovi II. Architekt kostela, mimochodem také Olaf, zahynul pádem z věže. To údajně proto, že nenásledoval věštbu, která smrt slíbila tomu, kdo chrám postaví. U chrámu sv. Olafa bývalo ústředí KGB, jehož trestné činy připomíná pamětní deska.

    Další zajímavostí v okolí je Velká mořská brána, kterou se ve středověku vcházelo do přístavu. Brána je spojená s Tlustou Markétou (Paks Margareeta), kruhovou baštou z 16. století, která tuto městskou bránu chránila. V baště sídlí Muzeum mořeplavby se starými mapami, modely lodí nebo starodávným potápěčským vybavením. Před muzeem uvidíte Čáru ponoru, památník v podobě rozseknutého oblouku, který připomíná oběti největší mírové námořní tragédie v historii Evropy. Trajekt společnosti Estline se potopil na trase mezi Tallinnem a Stockholmem v roce 1994, zemřelo při tom 852 lidí. Souběžně s Pikk se táhne ulice Lai, která naopak bývala ulicí řemeslníků. Jejich tradic připomíná zdejší muzeum. Na začátku června se v historickém centru konají Dny Starého Města, kdy se v ulicích tančí, hraje hudba a místní účinkují ve středověkých kostýmech.

    Městské hradby se táhnou od Väike-Kloostri po třídě Laboratoriumi k ulici Lai a zahrnují celkem devět věží. Po vrcholku hradeb se dá procházet, vstup najdete u staroměstské zdi (Linamüür). Dalším oblíbeným turistickým sídlem je pahorek Toompea. Nahoru se dostanete po točitém schodišti z uličky Lühike jalg. Podle pověstí je pahorek pohřební mohylou Kaleva, prvního bájného vůdce Estonců. V dobách vlády německé šlechty tu pobývala feudální šlechta a biskup, aby mohli dohlížet na kupce a další nižší třídu obývající Dolní Město. Tallinn Katedrála Alexnadra Něvského Ze zdejších míst zmíníme strážní věž Dlouhá noha (Pikk jalg) ze 14. století, uličku Krátká nohu (Lühike jalg) nebo strážnici v uličce Lühike jalg, kde byla spatřena celá řada přízračných zjevení včetně ukřižovaného mnicha nebo černého psa s uhlíky místo očí. Na konci Krátké nohy pak sídlí estonský parlament (Riigikogu) v prostorách toompejského hradu. Původně tu stávala dánská tvrz ze 13. století, ze stejného století tu zůstaly čtyři rohové věže. Z 18. století je růžová barokní fasáda, kterou hrad získal na přání Kateřiny Veliké. Nejkrásnější hradní věží je Pikk Hermann ze 14. století, na které visí státní vlajka. Na pahorku dále najdete dóm ze 13. století, který sloužil jako hrobka boháčů a šlechty. Kousek od dómu je vyhlídková plošina. Naproti parlamentu stojí katedrála Alexandra Něvského (foto v textu) z konce 19. století. Pro pravoslavné věřící je to dodnes oblíbený svatostánek, působivé jsou mozaiky a ikony v interiéru. Součástí náměstí Lossi plats je nádvoří plné malířů vysedávajících před svými plátny a také Věž panen, která prý bývala středověkou šatlavou pro prodejné ženy. Z 15. století pak pochází dělostřelecká bašta Kiek in de Kök. Z doby livonské války pochází devět dělových koulí Ivana Hrozného, které jsou uvězněné ve zdi bašty. Přístupné jsou také zdejší tunely. Pod baštou najdete park Hirvepark se sochou truchlící Lindy, vdovy po bájném hrdinovi Kalevovi. Později byla socha chápána jako ztělesnění tragického osudu Estonců deportovaných z vlasti za 2. světové války.

    Mimo historické centrum pak najdete další zajímavosti. Krátce tak upozorníme na městský park Kadriorg Park asi 2 km od Starého města. V minulosti srdcem parku býval Kadriorský palác, který v 1. polovině 18. století nechal postavit ruský car Petr Veliký jako letní rezidenci pro sebe a svou ženu Kateřinu I. V budově paláce je dnes muzeum výtvarného umění. Ve 30. letech 20. století býval palác rezidencí prezidenta nezávislého Estonska, později ale pro tyto účely vznikl jiný nedaleký palác, který dnes není přístupný veřejnosti. Poblíž paláce je pak domek, dnes se mu říká rezidence Petra Velikého, ve které Petr Veliký přebýval během svých návštěv Tallinnu v době, kdy palác vznikal. Jsou v ní dobové portréty a nábytek. Další součástí parku je estonská Národní galerie KUMU. Moderní sedmipodlažní futuristická budova je ze začátku 21. století a navrhli ji finští architekti. Nachází se v ní největší sbírka estonského výtvarného umění.

    A krátce ještě na nábřeží. Pobřežní promenáda Pirita Tee se vine podél Tallinnské zátoky (součást Finského zálivu) a je oblíbeným místem na procházky. Najdete tu palác Maarjamäe, novogotickou vápencovou stavbu z 2. poloviny 19. století, která fungovala jako letní rezidence ruského generála Orlova-Davydova. Upomínkou na sovětské doby je betonový památník zvaný sovětský obelisk, který neupoutá sice ničím, ale připomíná nepříjemnou estonsko-sovětskou minulost. Čtvrť Pirita ukrývá jachtklub a také ruiny kláštera sv. Brigity, jehož počátky sahají do začátku 15. století. Většinu kláštera zničil během livonské války Ivan Hrozný v 16. století. Dále tu najdete nepříliš působivou pláž (Pirita rand), kam se chodí koupat celý Tallinn.

    V Tallinnu je dále botanická zahrada u řeky Pirity, která skýtá na 8 tisíc rostlinných druhů. Kousek od zahrady je 314 metrů vysoký televizní vysílač. Na věži jsou vidět stopy po výstřelech, které tu padly poté, co se Estonsko v roce 1991 snažilo odtrhnout od SSSR. Zajímá-li vás estonský boj za nezávislost, navštivte renomované Muzeum okupace a boje za svobodu, jehož expozice dokládá půlstoletí pod cizí nadvládou. Nechybí ani zoologická zahrada, která se honosí největší sbírkou horských koz a ovcí na světě a samozřejmě nechybí ani jiná zvířata. Za poslední zmínku pak stojí skanzen (Vabaöhumuuseum), v jehož areálu jsou k vidění nejstarší dřevěné stavby dochované na celém estonském území – zemědělské usedlosti, kaplička, větrný mlýn. Jsou skvělým dokladem o dávných letech na estonském venkově. V létě se tu konají ukázky lidových písní a tanců. Nejpopulárnějšími sporty v Estonsku jsou fotbal a basketbal. Největší estonský fotbalový klub FC Flora hraje své zápasy na A. Le Coq Arena a na stadionu Kalev se zas hrají basketbalové zápasy národní ligy.

    Autor článku: M. Fikrová, zdroj fotografií: pixabay.com