Vatikán

  • Vatikán je nejmenší stát na světě. Nachází se v centru Říma na rozloze asi 44 hektarů a má kolem 900 obyvatel, které tvoří diplomaté, církevní hodnostáři, úředníci nebo členové gardy. Je nejen středobodem římskokatolické církve, ale také jednou z nejvýznamnějších světových pokladnic umění. Komunikačním jazykem je italština, řada dokumentů je ale psána v latině. Dokonce tu najdete jediný bankomat, který dává instrukce v latině. K placení se užívá euro a o ekonomice země se říká, že má nekomerční charakter. Vatikán je tvořen bazilikou svatého Petra, Svatopetrským náměstím, Apoštolským palácem, okolními budovami a Vatikánskými zahradami.

    Papeže střeží švýcarská garda, což je nejstarší a zároveň nejmenší armáda na světě, která má dnes spíše reprezentativní charakter. Strážci v krásně barevných uniformách jsou oblíbeným cílem fotoaparátu turistů. Tyto stejnokroje mimochodem navrhl sám Michelangelo.

    Na místě dnešního nejslavnějšího křesťanského svatostánku postavil ve 4. století císař Konstantin svůj palác, a to na místě hrobu apoštola Pavla. Když byl chrám vypleněn Saracény, nařídil papež Lev IV. obehnat kostel zdmi a celou oblast nazval Leonský pahorek, pozdější Vatikán (podle etruského pahorku, na kterém se nachází). Hlavním sídlem papežů se Vatikán stal v roce 1378, kdy se sem papežský úřad vrátil z vyhnanství v Avignonu. Roku 1929 se na základě Lateránské smlouvy podepsané Mussolinim Vatikán stal svrchovaným státem nezávislým na Itálii. Nejvyšší hlavou státu je papež, kterého chrání jednotky švýcarské gardy. Stát má vlastní noviny i rozhlas, stejně tak poštu. Jurisdikci má Vatikán i nad dalšími římskými místy – bazilikou San Giovanni in Laterano, Santa Maria Maggiore a San Paolo, stejně tak mu patří letní papežské sídlo, Castel Gandolfo. Hranice města je tvořena travertinovým valem, jinak nemůžete poznat, že jste vstoupili do jiného státu. V turistickém informačním středisku si můžete koupit vstupenku do chrámu.

    Dominantou a nejnavštěvovanějšími místy Vatikánu je náměstí a bazilika sv. Petra, ke kterému od Andělského hradu vede Via delle Conciliazi pěknými středověkými uličkami (míval tu svůj ateliér i Raffael). Náměstí svatého Petra (Piazza San Petro) je nejúžasnějším dílem architekta Berniniho a jedno z nekrásnějších děl světové architektury. Tvoří ho na 284 travertinových sloupů a 88 pilířů se 140 sochami světců. Ve středu náměstí se nachází 25 metrů vysoký červený obelisk, který přivezl císař Caligula z Egypta. Mezi obeliskem a dvěma zdejšíma fontánami je označené místo, které vám nabídne zajímavý optický klam – čtyři zdejší dórské sloupy za sebou vypadají jako jeden. Obelisk vztyčil papež Sixt V. v 16. století, na špici obelisku ve výšce 41 metrů je kříž, který obsahuje relikvii Kristova kříže a symbolizuje vítězství křesťanství nad pohanstvím (to symbolizuje sám egyptský obelisk). Náměstí sv. Petra je shromaždištěm věřících, kteří zde každoročně naslouchají slovům Urbi et Orbi z úst papeže na Velikonoční pondělí. Papež na náměstí žehná davům také každou neděli, není-li zrovna na cestách.

















    Bazilika svatého Petra je největší katolický kostel na světě. Na místě dnešního chrámu stával první kostel už ve 4. století , na přestavbě do dnešní podoby se podílelo několik architektů a každý do této stavby vtiskl svou představu a svůj styl. Začal Bramante, podíleli se i Raffael nebo Michelangelo. Bazilika se budovala mezi lety 1506 až 1626 a její plánovaný tvar se několikrát měnil. Bazilika je 212 metrů dlouhá a má největší kupoli na světě, která se pyšní výškou 132 metrů. Kupole je skutečně impozantním dílem, z jejího ochozu se vám naskytne krásný výhled dolů, ale také na celý Vatikán. Značky uvnitř baziliky ukazují, jak malé jsou ve srovnání s ní jiné světové katedrály. Nejcennějším uměleckým pokladem chrámu je soška Piety od Michelangela, mramorová sošky Panny Marie držící v náručí ukřižovaného Krista. Sošku Michelangelo vytvořil ve svých 24 letech a prý jako na jediném svém díle na ní zanechal svůj podpis (prý byla původně považována za dílo někoho jiného). Pod kupolí je Berniniho velký baldachýn, na kterém smí mši sloužit jen papež. Baldachýn a čtyři zdejší sloupy byly odlity z bronzu sebraného z Pantheonu. Dále je tu katedra sv. Petra, trůn apoštolových následníků. Pod bazilikou se pak ve zdejších kryptách ukrývají náhrobky papežů a malá kaple. Najdete tu také nekropole z doby před příchodem křesťanů, památník tu označuje také místo uložení ostatků svatého Petra (nepřístupné veřejnosti). Mše se slouží většinou v bočních kaplích, vstup do chrámu je dovolen pouze ve slušném oblečení (žádná tílka, kraťasy či minisukně). Pod portikem najdete dvě sochy – Karla Velikého, který byl vůbec prvním korunovaným císařem Svaté říše římské v roce 800 a socha císaře Konstantina. Mimo jiné tu najdete papežské náhrobky.
















    Protože katolická církev byla velkým patronem umělců, ukrývá se právě ve Vatikánu jedna z nejbohatších světových uměleckých sbírek. Vatikánská muzea nabízí sedm kilometrů sálů a obrazáren, které ukrývají celou škálu artefaktů – egyptskou mumii, zlaté etruské šperky, řecké a římské sochařství, ale i renesanční a středověké umění. Vatikánská muzea jsou tvořena osmi muzei, pěti obrazárnami, Apoštolskou knihovnou, bytem Borgiů, Raffaelovou síní a samozřejmě slavnou Sixtinskou kaplí. V rámci jedné vstupenky lze navštívit všechny části, nabízeny jsou čtyři barevně značené prohlídkové trasy. Nejkratší je ta fialová (1,5 hodiny), chcete-li ale vatikánské sbírky prozkoumat detailněji, budete na ně rozhodně potřebovat celý den a ani to stačit nebude. Exponáty nejsou příliš dobře značené a popsané, budete tak potřebovat plánek s popisky.

    Nyní vám nabízíme jen stručný přehled toho, co v jednotlivých částech zdejších muzeí najdete. Museo Pio-Clementino nabízí sbírku klasického umění. Třeba zdejší sousoší Laokoön z 1. století př. n. l. zobrazuje trojského kněze a dva syny, kteří jsou rdoušeni hady poslanými Athénou za to, že odmítli pustit „koně“ do Tróje. Sousoší bylo slavné už v době antického Říma. Najdete na nádvoří Belvedere a bylo objeveno na začátku 16. století. Etruské muzeum zas ukrývá nálezy až z doby 7. století př. n. l. Je tu třeba etruská pohřební mohyla, ve které bylo nalezeno několik pokladů. Na to, že byl už antický Řím ohromen uměním starého Egypta, ukazuje celá řada obelisků rozesetých po celém Římě. Jeden sál zdejšího Egyptského muzea třeba vypadá jak pohřební komora z Údolí králů. Čtyři Raffaelovy síně (Stanze di Raffaello) ukrývají dvě mistrovy fresky zvané Disputace o Eucharistii. Ty jsou zvláštní kombinací historických i soudobých postav – Platón s rysy Leonarda da Vinciho či Michelangelo v podobě Herakleitose. Další částí vatikánských muzeí je obytná místnost Borgiů s freskami a portréty členů této slavné rodiny a Apoštolská knihovna, která ukrývá jednu z nejvzácnějších sbírek evropských cenných rukopisů a vzácných tisků. Uchovávaný tu jsou 1 600 let staré kopie děl od Vergilia, Petrarcovy básně i milostné dopisy Jindřicha VIII. Anně Boleynové. A na závěr poslední část, Sixtinská kaple. Byla vybudována v 15. století pro papeže Sixta IV. a slavné jsou především její stropní fresky od Michelangela znázorňující nejen slavný poslední soud. Sixtinská kaple fungovala jako soukromá papežská kaple, ve které kardinálové rokovali o zvolení nového papeže. Fresková výzdoba zobrazuje dá se říct celou historii lidstva – Adam, Noe, Desatero přikázání, události od narození Krista až po Boží soud. Začátkem 16. století zdejší 40 metrů dlouhou klenbu vymaloval Michelangelo právě těmito biblickými výjevy. Mistrovským dílem je pak jeho Poslední soud. I stěny jsou pěkně zdobené freskami, tentokrát od Perugina, Botticelliho aj. Mimo jiné tu najdete i renesanční podobizny třiceti papežů. Světově proslulý je natažený prst u středu stropu zobrazující stvoření Adama. Také je tu Michelangelův autoportrét s obličejem sv. Bartoloměje. Součástí vatikánských sbírek je také Pinacoteca Vaticana, Vatikánská obrazárna, se obrazy od Perugina, Raffaelovou Proměnou či nedokončeným obrazem Sv. Jeroným od Leonarda da Vinciho.

  • Autor článku a fotografií: M. Kučerová