• Varšava

    Je zajímavé, že ačkoliv máme Varšavu na dosah, není to pro nás, Čechy, tolik zajímavé turitické lákadlo. Což je škoda, protože Varšava a její okolí má spoustu pěkných míst, které jsou skvělým tipem na prodloužený víkend. A možná vás mile překvapí. Totiž to, že Varšavu ročně navštíví na 3 milionů turistů, má svůj důvod. Pojďte tak s naším cestovatelským webem Cesty po světě nahlédnout do průvoce po Varšavě.

    Varšava je hlavním a největším městem Polska. Má něco kolem 1,7 milionů obyvatel. Je ekonomickým, kulturním i vzdělanostním centrem Polska, vždyť jen tady sídlí čtyři univerzity. Ekonomika města je založena hlavně na průmyslu, a to především automobilovém a ocelářském.

    Počátky hlavního polského města spadají do začátku 14. století, i když archeologické záznamy hovoří už o přelomu 10. a 11. století. Na břehu řeky Visly roku 1300 nechal mazovský kníže Boleslav II. postavit hradbami obehnaný hrad, který dal základ dnešní Varšavě. Městská práva Varšava získala roku 1408, roku 1411 se město stalo metropolí celého Mazovska a roku 1596 sem král Zikmund III. Vasa přenesl po požáru královské rezidence hlavní město z Krakova. V 17. století do její historie nepříjemně zasáhlo obléhání Švédy. Po tzv. třetím dělení Polska (podrobněji se o historii Polska dočtete v obecném článku o Polsku) se v roce 1795 Mazovsko stalo periferií carského Ruska, o 11 let později sem vtrhl Evropu dobývající Napoleon a zavedl Varšavské knížectví, plně kontrolované ruskými úřady. Následovaly roky různých povstání proti ruské nadvládě, které ale končily neúspěchem. Další významná povstání následovala během druhé světové války, z nichž to nejhorší, známé jako Varšavské povstání, které se událo 1. 8. 1944, skončilo s 220 tisíci mrtvými civilisty, přeživšími odvlečenými do koncentračních táborů a zničeným městem. Po válce se Varšava stala hlavním městem Polské lidové republiky a začala obnova, nebo spíše výstavba, zničeného města. Výstavba se obdobně jako u nás nesla v duchu socialistického realismu.

    Ve Varšavě se dnes mísí zbytky předválečných budov postavených ve stylu funkcionalismu, budovy ve stylu socialistického realismu i moderní architektura z konce 20. století. Dnešní Varšava je moderní metropole, která žije a turisty láká hlavně na svou různorodou architekturu. Níže najdete všechny potřebné informace, které potřebujete pro svou návštěvu Varšavy znát.

    Varšava má dvě mezinárodní letiště. Za hlavní platí mezinárodní letiště Frédérica Chopina asi 8 km od města. Na a z letiště se bez problémů dostanete autobusy městské hromadné dopravy. Vše o tom, jak se dostat na a z letiště najdete tady nebo tady. Na Chopinovo letiště létají hlavně velcí letečtí dopravci, v čele s polským LOTem. Nízkonákladovky pak létají především na druhé zdejší mezinárodní letiště, Modlin. To leží asi 35 km od centra. Informace o tom, jaké jsou možnosti dopravy z letiště Modlin najdete tady. Varšava má dobrou síť městské hromadné dopravy. Fungují tu dvě linky metra, tramvaje a autobusy. Všechny informace o cenách jízdného, trasách linek, jízdních řádech i vyhledávání spojení najdete tady. Obecné informace o městské hromadné dopravě, hlavně o tom, jak síť funguje, najdete tady. Turistickou mapu města a různé brožury si můžete stáhnout na oficiálním turistickém portálu města. I Varšava má svou turistickou kartu Warsaw Pass, kterou využijete v případě, že se chystáte navštívit více památek ve městě. Základní verze karty vám umožní vstup zdarma na vybrané památky, rozšířená verze pak nabízí i cestování městskou hromadnou dopravou zdarma.

    Poznávání Varšavy začneme v jejím Starém Městě, které je historickou a zároveň nejstarší částí města, vybudovanou mezi 15. a 16. stoletím. Za druhé světové války tahle část většinou lehla popelem, stejně jako velká část celé Varšavy. Přesto byla po válce skvěle zrekonstruována a v roce 1980 se historické centrum Varšavy dočkalo zápisu na seznam UNESCO. Staré Město je historickou částí města, které na turisty působí neskutečně romanticky. Za hlavní zdejší náměstí se považuje Zámecké náměstí (Plac Zamkowy). Na náměstí se nachází Královský zámek (Zamek Królewski), hlavní a nejnavštěvovanější varšavská turistická atrakce. Zámek vybudovala mazovská knížata v 15. století na ostrohu nad řekou Vislou jako svou rezidenci. Po přenesení hlavního města z Krakova pak zámek plnil roli královského sídla a v meziválečném období byl sídlem polských prezidentů. Zámek zažil celou řadu historických událostí – zasedání parlamentu, podepsání první evropské ústavy nebo předání prezidentských insignií Lechu Walesovi v roce 1990. Za druhé světové války ho Němci vyhodili do vzduchu. V 11.15 se každý den z věže zámku ozývá hraní na trubku, kterému se říká hejnal. Součástí zámku je i muzeum, které skýtá třeba obrazy od Rembrandta nebo od Bernarda Bellotta, dvorního malíře, jehož obrazy později sloužily jako vzor pro rekonstrukci města. Originální jsou pak zdejší Arkady Kubickiego. Jednou z jejich funkcí byla i funkce stájí, ve kterých je dnes archeologická expozice. Dominantou zámku je Zikmundova věž s hodinami, na nádvoří pak najdete další z věží – Wladyslawovu věž. Pěkný je i zámecký interiér. Za zmínku stojí Velké apartmá, rytířský sál nebo mramorový pokoj s portréty 22 polských králů. Na Zámeckém náměstí je pak také kopie sloupu Zikmunda III. Vasy.

    Ve Starém Městě dále najdete třeba katedrálu sv. Jana Křtitele (Katedra sw. Jana Chrzciciela). Původní kostel tu stával od 14. století, významu nabyl hlavně díky korunovacím králů a královským svatbám či pohřbům. V katedrále má hrobku celá řada významných Poláků – mazovská knížata, varšavští arcibiskupové nebo spisovatel Henryk Sienkiewicz. I katedrála za války vyletěla do vzduchu, načež byla obnovena v původním gotickém stylu. Z jedné strany najdete vezděný pás nacistické zbraně zvané Goliáš, která vyplněná trhavinou zničila katedrálu a její okolí. V minulosti bývalo hlavním náměstím města Staroměstské náměstí (Rynek Starego Miasta). Konaly se na něm jarmarky, slavnosti, ale také popravy. I tohle náměstí za války lehlo popelem a rekonstrukce ho vrátila zpět do 17. a 18. století. Toto období připomínají hlavně zdejší domy, o řadě z nich se vypráví celá řada legend. Nejzajímavějším zdejším domem je tzv. Bazilišek. V domě prý údajně žil bazilišek, jenž svým zrakem lidi proměnil v kámen. Chytrý potulný krejčí mu ale nastavil zrcadlo a pohled na sebe samého ho nato proměnil v kámen. Dalším, legendami opředeným monumentem, je socha varšavské Sirény (Syrenka Warszawska). Mořská panna Siréna je mimochodem symbolem Varšavy. Je zobrazena s mečem a štítem v ruce, což symbolizuje, že bude chránit město. Jako poděkování za to, že ji jeden dobrák pustil z vězení, kam se dostala za to, že rybářům trhala sítě. Ve staré části města pak najdete také Muzeum Varšavy, věnující se bohaté historii města. Promítají tu i film o Varšavě za druhé světové války. Malebným a velmi oblíbeným místem Starého Města jsou Kamenné schůdky (Kamienne Schodki). Jedná se o 78 schodů vedoucích k Visle, které jsou oblíbeným místem umělců i turistů. Schody vznikly na začátku 16. století a obdivoval je tu už Napoleon Bonaparte. Je to uzounké historicky působící schodiště. Posledním, na co ve Starém Městě upozorníme, jsou pozůstatky historických hradeb z 16. století u pevnosti Barbakan. Barbakan je dnes jakousi hranicí mezi Starým a Novým Městem, která láká umělce i turisty. Uvnitř je expozice věnující se městskému opevnění. Kousek odsud v ulici Podwale najdete pomník Malého povstalce (Maly Powstaniec), připomínající těžký osud dětí během Varšavského povstání.

    I Nové Město je výsledkem poválečné rekonstrukce. Upozorníme tady na kostel sv. Ducha s barokní fasádou, ze kterého se vyráží na slavnou pouť do Čenstochové. V ulici Freta najdete Muzeum Marie Curie-Sklodowské. Právě v domě, který je dnes muzeem, se roku 1867 narodila slavná dvojnásobná držitelka Nobelovy ceny. Ta ale většinu svého života strávila ve Francii, kde se zabývala výzkumy v oblasti fyziky a chemie, a to především oblastí radioaktivity. Muzeum se věnuje jejímu životu i dílu. Hlavním náměstím v nové části města je Novoměstské náměstí (Rynek Nowego Miasta). Ten původní tu stával už v 15. století. Dříve na něm stávala radnice nebo šlechtická rezidence později přestavěná na kostel. Po německém bombardování z něho zůstala jen suť. Je to příjemné náměstí s restauracemi. Jednou z nejstarších ulic ve městě je ulice Dlouhá (Dluga). Na ní stojí rezidence Palac Raczynskich ze začátku 18. století s klasicistickou fasádou. Ta připomíná Varšavské povstání, po kterém se Němci dostali do zde vytvořené nemocnice, postříleli 400 raněných a místo vypálili. Dnes je palác sídlem archivu. Dále je na náměstí vojenský kostel, který byl v roce 1830 přeměněn na pravoslavný chrám a od roku 1991 opět plní funkci vojenské katedrály. Dále upozorníme na Náměstí Krasińských (Plac Krasińskych), moderně vypadající náměstí s pomníkem Varšavského povstání. Další zajímavostí je moderní budova Nejvyššího soudu Polské republiky z konce 20. století. V tomto místě stávala kdysi brána do varšavského ghetta, a proto dnes budova tak trochu také připomíná bránu, kterou označují symboly víry, naděje a lásky s úryvky z římského práva v polštině a latině. Jedním z nejkrásnějších barokních paláců v Polsku je Palác Krasińských. Ten původní tu vznikl v 17. století a sídlily v něm různé úřady. Po válce byla budova znovu postavena, dnes v ní sídlí Národní knihovna. Za návštěvu pak stojí i přilehlá zahrada, Ogród Krasińskich, kam místní rádi chodí na procházky. Náměstí Krasińských s Krakovským předměstím spojuje asi nejznámější varšavská ulice, Medová ulice (ul. Miodowa). Na ní se tkví hlavně úžasné paláce a rezidence. Jmenujme třeba Palac Biskupów Krakowskich, čemu sloužil, si asi dokážete přeložit. Dále pak Palac Branickich, který po válce sloužil jako sídlo ministerstev a státních úřadů. V Palaci Paca z konce 17. století dnes sídlí Ministerstvo zdravotnictví. Palac Borchów se stal roku 1843 sídlem varšavských arcibiskupů, a tím je dodnes. Při svých cestách do Varšavy tu pobýval i papež Jan Pavel II. Budova Collegium Nobilium sloužila v 18. století jako škola pro aristokratické elitní žáky, dnes je sídlem divadla. Cestou po Medové ulici narazíte i na kostely, třeba na kostel Proměnění Páně ze 17. století, ve kterém je sarkofág se srdcem vládce Jana III. Sobieského a vnitřnostmi Augusta II. Silného. Dalším zdejším svatostánkem je pak řeckokatolický chrám z 18. století, který během ruské okupace sloužila jako pravoslavný chrám. Dále zmíníme obrovskou budovu Velkého divadla – Národní opery, která byla znovu vybudována po válce v klasicistním stylu podle původního návrhu z 19. století. Budova je centrem Divadelního náměstí (Plac Teatralny). Jedná se o jednu z největších divadelních budov v Evropě. Bankovní náměstí (Plac Bankowy) je sídlem budovy Polské banky a dalších administrativních budov, jako třeba Ministerstva financí. Náměstí Pilsudského je největším varšavským náměstím. V 18. století bylo součástí komplexu Saského paláce, rezidence krále Augusta II. Silného. Později zde probíhaly vojenské přehlídky, než bylo v roce 1944 srovnáno se zemí, ostatně jako velká část Varšavy. Náměstí je obrovská plocha, v jejímž centru stojí pomník maršála Pilsudského. Takovým zeleným srdcem Varšavy je Saská zahrada (Ogród Saski). Na jejím začátku najdete hrob neznámého vojína, který je umístěný ve zbytku kolonády ze zničeného Saského paláce. Stěny hrobu zdobí názvy důležitých míst a bitev, ve kterých byla prolita polská krev. Každou neděli v poledne se tu koná ceremonie výměny stráží, jejíž neslavnostní podoba ale probíhá každou hodinu. Saská zahrada původně vznikla v 2. polovině 18. století a je to příjemné místo na procházku kolem krásně zdobených záhonů nebo fontán.

    Varšavou protéká řeka Visla, jejíž nábřeží není ale upraveno do podoby příjemných promenád jako tomu bývá v jiných městech na řekách. V jejím okolí se ale také nachází řada zajímavostí. Milovníky fyziky by mohlo zaujmout Centrum vědy Kopernik (Centrum Nauki Kopernik), kde najdou expozice věnující se multimediální formou různých fyzikálním zákonům. Jeho součástí je také planetárium. Na střeše budovy Knihovny Varšavské univerzity (Biblioteka Uniwersytecka) najdete park, který je přístupný veřejnosti. Naskytne se vám z ní tak úžasný pohled na město. Na břehu Visly pak najdete také Multimediální park fontán (Multimedialny Park Fontann) s LED reflektory, které v pátek a v sobotu večer (21 hodin) hrají půlhodinovou show voda-světlo-zvuk. Show je zdarma a je to určitě zajímavá večerní podívaná.

    Oblíbenou turistickou trasou města je Královská cesta neboli Trakt Królewski. Cesta dlouhá 6 km začíná u Zámeckého náměstí a vede do Wilanowy, kde je úžasný zámek. Cestou potkáte krásné rezidence a zámky. Trasa se dělí na několik částí, pěší zónou je část vedoucí přes Krakovské Předměstí (Krakowskie Przedmieście), což je jedna z nejnavštěvovanějších částí trasy. Kromě řady obchodů či restaurací tu najdete třeba kostel sv. Anny s klasicistní fasádou a dále pak sochu významného polského spisovatele Adama Mickiewicze, postavenou ke 100. výročí jeho narození. Na Krakovském Předměstí najdete také Prezidentský palác. Původní budova spadá do 17. století, od 1918 sloužila premiérovi a vládě. V roce 1955 tady byla podepsána Varšavská smlouva, od roku 1994 je palác oficiálním sídlem polského prezidenta. Z dalších budov upozorníme na pěknou budovu Akademie výtvarných umění (Palac Czapskich), ve které kdysi pobývala rodina skladatele Chopina před odjezdem z Polska do Francie. Ve zdejší bazilice sv. Kříže se pak ukrývá urna se srdcem skladatele Chopina. Krakovské Předměstí pokračuje dál jednou z nejrušnějších varšavských ulic, Novým světem (Nowy Świat). Je to hlavně ulice plná obchodů, restaurací a kaváren. Zajímavé je také Muzeum Frederyka Chopina, které se nachází v zámku Ostrogskich, což je barokní palác ze 17. století. Dnes je v něm multimediální muzeum věnované nejslavnějšímu polskému skladateli. Dále upozorníme na Národní muzeum, které skýtá hlavně obrazy polských umělců. Na náměstí Tří křížů (Plac Trzech Krzyzy) se nachází klasicistní kostel sv. Alexandra z 1. poloviny 19. století, postavený na počest ruského cara. Někdy se mu také kvůli podobnosti říká „římský Pantheon“. Ulice Ujazdowská třída (Aleje Ujazdowskie) bývala v 18. století významnou promenádou boháčů. O století později tu vyrostly šlechtické vily, dnes se tady nachází hlavně různá velvyslanectví. Na ulici najdete také budovu senátu, před kterým stojí jeden z vůbec nejvyšších památníků v Polsku, památník Zemské armádě. Velmi pěkným místem je Ujazdowský zámek s parkem. Barokně-klasicistní zámek vznikl na začátku 17. století, ale již dříve tu pobývala mazovská knížata. Mezi lety 1809 až 1944 zámek fungoval jako špitál, od roku 1981 je sídlem Centra moderního umění. Zdejší ohromný park je skvělým místem pro procházku. Vznikl na konci 19. století a je tvořen umělým rybníkem, sochami a mostkem, který pochází z roku 1896. Jen nedaleko odsud pak leží Královské lázně (Lazienki Królewskie), velmi cenný lázeňský komplex, který byl původně postaven jako lázně pro majitele nedalekého Ujazdowského zámku. Komplex je tvořen zámkem na ostrově a také parkem či replikou římského amfiteátru, který pojme až 1500 lidí. Ten vznikl na břehu rybníka v roce 1791. Dále v komplexu najdete Novou oranžerii z roku 1860, Belweder - dříve porcelánka, později rezidence ruských místodržících i polských prezidentů. U vchodu do parku je pak socha F. Chopina, v létě se jen nedaleko od ní konají koncerty Chopinovy hudby. Jako poslední část Královské cesty upozorníme na skutečně úžasný barokní zámek ve Wilanowě. Je to zámek vybudovaný pro krále Jana III. Sobieského na konci 17. století, dnes funguje jako muzeum a pyšní se také pěkným parkem. Jedná se skutečně o krásnou stavbu, která kombinuje tradiční polskou architekturu s tou italskou vilovou a francouzskou zámeckou. Krásně je zdobený také zdejší interiér, v prvním patře je pak galerie polského malířství z období od 16. do 19. století. Za návštěvu rozhodně stojí také zdejší zámecký park s rybníkem a potokem, další pěkné místo pro procházku. Park je kombinací barokní zahrady, anglicko-čínského parku i neorenesance.

    I Varšava má své moderní centrum, které se pyšní na 40 mrakodrapy. Kvůli nim se pak této části města říká polský „Manhattan“. Největším z nich je jedna z dominant Varšavy, Palác kultury a vědy, vysoký 231 metrů, mající 42 poschodí a 3 tisíce místností. Tuto budovu tu postavil Sovětský svaz jako „Dar národů Sovětského svazu“ mezi lety 1952 až 1955 ve stejném stylu jako osm podobných budov v Moskvě. Budova je typickou ukázkou socialistického realismu. Ve 30. patře se nachází terasa, ze které je pěkný výhled. Dále tu sídlí vysoké školy, pošta, Akademie věd, bazén, knihovna nebo divadlo. Kromě Paláce kultury a vědy jsou v moderním centru i další výškové budovy. Zvláštností je pak nedaleký Keretův dům, nejužší dům, jaký jste asi kdy viděli. Jeho šířka se pohybuje od 72 do 122 cm, vznikl roku 2012 za účelem vyplnění místa mezi dvěma domy. Interiér se otevírá jen párkrát v roce a láká hlavně milovníky architektury.

    Varšava má velmi bohatou židovskou minulost. Na adresách Walicow 11 a Siena 55 kdysi stávalo proslulé varšavské ghetto, jehož půlmilionová populace byla největší městskou židovskou populací v Evropě. Dnes se ale z původních budov téměř nic nedochovalo. V moderní budově najdete Muzeum historie polských Židů, které stojí v předválečné židovské čtvrti Muranów. Zajímá-li vás víc historie Židů, můžete se vydat po trase Paměti strádání a boje Židů (Trakt Pamieci Meczenstwa i Walki Zydów). Začíná u pomníku hrdinů ghetta, který je před zmiňovaným židovským muzeem, vede k mohyle Kopiec Anielewicza, kde stával bunkr ukrývající na 300 lidí. Ten ale Němci roku 1943 obklíčili, civilisté se vzdali a židovští vojáci povětšinou nakonec spáchali sebevraždu po nerovném boji. Zasypaný bunkr se pak stal hromadným hrobem. Trasa končí v ulici Stawkii, kde stávalo místo, odkud byli Židé mezi lety 1942 až 1943 posíláni do vyhlazovacích táborů. Místo je známé jako „Umschlagplatz“. Trasa je tvořena černými kamennými bloky se jmény osob.

    Velkou událostí v historii Varšavy bylo Varšavské povstání. Je tu muzeum věnované této události (Muzeum Powstania Warszawskiego). Uvidíte tu 3D film i bombardér B-24 Liberator a další exponáty věnující se této významné události polských dějin.

    Na pravém břehu řeky Visly pak najdete čtvrť Praga (název není od Prahy, ale od slova pražit). Tato část přežila válečnou vřavu bez újmy, ještě dnes tu někde můžete vidět stopy po kulkách. K vidění je tu třeba pěkná historická budova bývalého lihovaru Koneser, který je dnes uměleckým centrem alternativní kultury. Upozorníme tu také na Soho Factory s Muzeem neonů, varšavskou zoo i pěknou městskou pláž. Vydáte-li se pak od Pragy jižněji, dorazíte k polskému národnímu stadionu PGE, který vznikl pro Mistrovství světa ve fotbale, které se tu konalo v roce 2012.

    Máte-li více času a k dispozici auto, neomezte svou návštěvu jen na Varšavu. V jejím okolí, potažmo v celém Mazovském vojvodství, se nachází celá řada dalších velmi zajímavých turistických míst, která stojí za vidění a jejichž návštěvu můžete skvěle spojit s výletem do Varšavy. My pro Vás máme připravený i podrobný průvodce po této oblasti, přečtěte si tak také náš průvodce po Mazovském vojvodství.

    Autor článku: M. Kučerová