Toledo

    Toledo je město ve vnitrozemí Španělska. Je hlavním, ale nikoliv největším, městem španělského regionu Kastilie-La Mancha. Leží na skalním útesu vysoko nad záhybem řeky Tajo a je jedním z nejvýznamnějších španělských měst. Má necelých 84 tisíc obyvatel.

    Toledo se pyšní velmi bohatou a také významnou minulostí. Je známé jako římské Toletum, za kterých se město stalo oblastním centrem. A to jen do doby, než ho ovládli Vizigóti a po nich v 8. století Maurové. Následovalo období, kdy vedle sebe v klidu a souladu žili Maurové, Židé i křesťané, kteří přijali maurskou nadvládu. Město prosperovalo, obyvatelé si žili slušně a Toledo bylo nejvýznamnější výspou muslimů na severu. Dlouhá vláda Maurů nezanechala sice moc architektonických pozůstatků, ale zato dost ovlivnila zdejší mentalitu, atmosféru i kulturu. Toledo je také kolébkou nádherného mudejarského slohu, který ve městě můžeme obdivovat téměř všude. Najdeme ho na palácích, kostelech, klášterech, muzeích, synagogách i jednotlivých domech. Jde o jedinečný sloh muslimských stavitelů, kteří po dobytí města začali pracovat pro křesťanské vládce. Mudejarové bylo označení pro muslimy, kteří zůstali na reconquistou dobytém španělském území a kteří se nevzdali náboženství. V rámci křesťanských států si zachovali vlastní instituce, jazyk a kulturu, ale nebylo jim dovoleno vstupovat do státních služeb, proto se uplatnili zejména jako řemeslníci a jako stavitelé. Mudejarský sloh kombinuje prvky evropského a islámského umění. V 2. polovině 11. století se město snažil ovládnout křesťanský král Alfonso VI., a to s pomocí slavného rytíře El Cida (známého ze slavného eposu). Toledo učinil hlavním městem Kastilie a také základnou pro výpravy proti Maurům na jihu Španělska. Přesto se obě kultury překvapivě tolerovaly. Tahle vlastnost by se v dnešní společnosti docela hodila. Silný byl tou dobou i zdejší židovský vliv. Stálo tu sedm synagog, z nichž se dodneška dvě zachovaly a Židé měli i slušné postavení ve společnosti. Z těchto dob pochází nejslavnější toledské památky. Zlatý věk Toleda skončil trochu nečekaně v 16. století, kdy se hlavní město přesunulo do Madridu a také velký vliv sehrála proslulá španělská inkvizice a vyhnání všech nekřesťanů. Město mělo výbornou strategickou polohu na březích řeky Tajo, díky čemuž jeho význam rostl. Původně výhodná geografická poloha, která chránila město stáčející se řekou, nakonec ale znamenala konec moci města. Toledo totiž dál nebylo schopno nabídnout další prostor pro stále rostoucí administrativu říše a v 1. polovině 16. století právě proto císař Karel V. přesunul hlavní město do Madridu. Za španělské občanské války se město stalo dějištěm prudkých bojů mezi republikány a frankisty.

    Od římských dob se v Toledu těžila železná ruda a vyráběly kvalitní bodné zbraně – nože, meče. Výroba toledských mečů dosáhla vrcholu v maurském období a v pozdním středověku. Zdejší nožířství má tisíciletou tradici a nůž, meč či něco podobného je typickým zdejším suvenýrem. Některé nože jsou skutečně úžasně zdobené. Říká se, že zbraně ze zdejší prvotřídní oceli používal už Hannibal, El Cid či japonští samurajové.

    Toledo nemá mezinárodní letiště, dostanete se sem tak buď autobusem či vlakem z jiných velkých španělských měst, hlavně pak z Madridu nebo autem. V turistických centrech zdarma dostanete turistické mapy města. Tuto mapu si dopředu také můžete stáhnout z oficiálních stránek města.

    Toledské staré historické centrum je právem zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO a je velmi navštěvovaným španělským turistickým cílem. Davy turistů (hlavně v létě) mají své opodstatnění. Jsou tu skutečně úžasné historické architektonické památky, ve kterých se kloubí kultura židovská, muslimská i křesťanská. O Toledu se často tvrdí, že je nejcharakterističtější ukázkou španělské kultury. Historické centrum města snadno a nejlépe projdete pěšky. Historické centrum města je opravdu spletité, cesta ke všem hlavním turistickým památkám je ale dobře značena. V tomto článku najdete přehled všech turisticky zajímavých míst Toleda, které stojí za to navštívit. Pro lepší porozumění historickým památkám doporučujeme seznámit se také s podrobnějšími dějinami Španělska.

    A pojďme na ta nejzajímavější toledská místa. Jednou z dominant města je velkolepá pevnost Alcázar (foto vpravo). Původní římský palác a později maurskou pevnost z 10. století nechal císař Karel V. v 16. století zbořit a na tomtéž místě nechal postavit pevnost. Ta sloužila jako královský dvůr, vězení a později jako vojenská akademie. Pevnost proslula hlavně v době španělské občanské války, kdy se v ní ukrývaly jednotky Frankových nacionalistů před republikánským zbytkem města. Po válce Franco pevnost používal jako symbol odporu nacionalistů proti republikánům. Dnes je v pevnosti muzeum, které se věnuje vojenským dějinám Španělska, zbraním i vojenské strategii. Zajímavá je třeba expozice středověkých mečů a brnění. Alcázar je mimochodem obecným názvem pro typ pevnostní budovy stavěné ve městech na Pyrenejském poloostrově Maury.

    V okolí Alcázaru pak upozorníme na pár dalších budov. Jednou z nich je mešita Mezquita de las Tornerías z 11. století, dnes pěkně zrekonstruovaná. V minulosti měla dokonce dvě podlaží. Občas se v ní pořádají výstavy výrobků zdejších řemeslníků. Dále je tu renesanční budova Hospital y Museo de Santa Cruz, která láká na některé z obrazů slavného španělsko-řeckého manýristického malíře, El Greca. Kromě jeho obrazů Nanebevzetí či Ukřižování tu jsou k vidění i koberce a tapiserie.

    Druhou z dominant města je velkolepá gotická katedrála (foto vpravo), jejíž stavba trvala mezi lety 1227 a 1493. Pyšní se krásně zdobeným interiérem i exteriérem, a to v různých stylech – baroko, gotika i renesance, což bylo způsobeno dlouhou dobou trvání výstavby. Katedrále dominuje její 100 metrů vysoká věž. Hlavní loď lemuje 88 sloupů, hned u vstupu Puerto de los Leones najdete obří fresku sv. Kryštofa. Zajímavý je i zdejší kůr se zajímavými sochami. Naproti kůru je Capilla Mayor s oltářem sahajícím skoro ke stropu, která je pěknou ukázkou gotického umění. Hezký je také barokní oltář El Transparente, jehož zajímavostí je červený kardinálský klobouk visící před oltářem. Španělští kardinálové si mohou vybrat, kde chtějí být pohřbeni a klobouk tak označuje místo jejich posledního odpočinku, a to až do doby, než se zcela rozpadne. V katedrále je také víc než 20 postranních kaplí, ve většině z nich jsou krásně zdobené hrobky. Zajímavé skvosty jsou umístěny v pokladnici Tesoro. Najdete tu třeba tři metry vysoký stojan používající se při svátosti custodia. V sakristii jsou pak k vidění portréty apoštolů od El Greca a jeho obraz Svlékání Krista. Toledská katedrála patří mezi nejcennější památky španělské gotiky.

    Nedaleko katedrály pak upozorníme na přístavbu kostela Santo Tomé, ve které se nachází mistrovský obraz od El Greca, Pohřeb hraběte Orgaze. Obraz znázorňuje hraběcí pohřeb, na němž se objevil i sv. Štěpán a sv. Augustýn, aby světce osobně uložili do hrobu. Z obrazu je patrná El Grecova záliba v mystice, obraz ale hlavně svědčí o El Grecově malířském umění. Dodnes se vede řada odborných diskuzí o tom, kdo jsou postavy přihlížející pohřbu. Hned vedle kostela je palác z 15. století Palacio de Fuensalida a Taller del Moro. V něm zemřela Isabela, portugalská manželka císaře Karla V. Za zahradou pak najdete palác Taller del Moro ze 14. století.

    Mezi lety 1577 a 1614 ve městě žil a pracoval jeden z nejslavnějších španělských malířů, manýrista El Greco. Z jeho obrazů pak nejen milovníci umění dobře znají onu toledskou městskou siluetu s Alcázarem a katedrálou. El Greco neboli Řek, byl rodák z řecké Kréty. Nejprve působil v Benátkách, pak v Římě, později ve Španělsku. Nejprve doufal v práci na výzdobě Escorialu, ale když ho král Filip II. odmítl, vydal se do Toleda, kde žil a působil až do své smrti roku 1614. Některé jeho obrazy patří mezi skvosty španělského malířství a najdete je na různých místech ve městě. El Greco ovlivnil i pozdější slavné malíře jako třeba Picassa, Cezanna či Maneta. V Toledu tak můžete vidět jeho nejslavnější obrazy. Ve staré židovské čtvrti Judería se nachází Museo del Greco, zasvěcené jeho životu a dílu. Je tu obraz Pohled na Toledo i soubor Dvanáct apoštolů, ale i řada jeho dalších děl. Krom jeho děl jsou v muzeu i zrekonstruované původní umělcovy pokoje.

    Hned vedle El Grecova muzea stojí synagoga Sinagoga del Tránsito a Museo Sefardí, která vznikla ve 14. století v maurském slohu a po vyhnání Židů se změnila v křesťanský kostel. Přilehlé muzeum se věnuje židovským dějinám ve Španělsku. Naproti synagoze je pak muzeum věnované dílům slavného španělského umělce Victoria Macha tvořícího v 1. polovině 20. století – Museo de Victorio Macho. Jedinou dodnes zachovalou synagogou je Santa María la Blanca. Postavili ji mudejárští řemeslníci. Budova dodnes vypadá jako synagoga a uvnitř najdete krásné dekorativní mozaiky. Dalším svatostánkem ve městě je kostel San Juan de los Reyes, který byl původně součástí františkánského kláštera založeného katolickými panovníky Fernandem a Isabelou. Je zdoben řetězy, kterými byli spoutáni křesťanští vězňové z Granady, osvobození po opětovném dobytí města. Dále tu najdete klášter Convento de Santo Domingo el Antiguo, jehož součástí je i kostel, ve kterém se nachází hrobka slavného El Greca. Jsou tu krom toho vystavovány i umělecké poklady včetně El Grecových obrazů. Zdejší oltář byl mimochodem první zdejší El Grecovou zakázkou. Zajímá-li vás vizigótská historie, upozorníme vás na Museo de los Concilos y Cultura Visigodo, které se věnuje právě Vizigótům. K vidění tu jsou archeologické nálezy z jejich dob, šperky i dobové dokumenty. Skvělou ukázkou mudejárského slohu je také kostel Santiago del Arrabal, což je mešita přestavěná během vlády Alfonse VI. na kostel. Minaret je tu ale dodnes patrný.

    Hlavním náměstím ve městě je Plaza de Zocódover, které je jakýmsi centrem města. Náměstí bylo v minulosti centrem společenského života, konaly se tu trhy i slavnosti. Žije to tu i dnes. Zajímavostí je nedaleká mudejárská brána Puerta del Sol ze 14. století s pěkným cimbuřím. V její horní přední části je zapracována část raně křesťanského sarkofágu. Hned za branou pak najdete jednu z vůbec nejstarších maurských památek ve Španělsku, maličkou mešitu Mezquita del Cristo de la Luz. Později byla používána jako kostel. Je to vůbec jedna z prvních budov v mudejárském slohu. Název mešity se nese v duchu zdejší legendy. Když král Alfons vjížděl do města, jeho kůň zastavil a poklekl na přední nohy. Začalo se kopat a objevila se Kristova socha, stále osvětlována i po 350 letech maurské nadvlády, olejovou lampou. Mešita byla vystavěna podle vzoru mešity v Córdobě. Další zajímavou bránou je pak brána z 16. století Puerta Nueva de Bisagra, považovaná za hlavní vstup do města. Hned vedle této nové brány stojí brána Puerta Vieja de Bisagra z 9. století s maurským portálem, kterou do města vítězoslavně projížděl král Alfonso VI. i slavný rytíř El Cid.

    Z dalších míst upozorníme na středověký hrad San Servando. Ten byl v 7. století založen jako benediktinský klášter, později od 13. století ho obývali templářští rytíři. Dnes funguje jako hostel. Kousek od hradu stojí římský most Puente de Alcantára. Projděte se podél údolí, právě odsud a z mostů se vám naskytnou nejkrásnější výhledy na Toledo. Mimo městské hradby pak také najdete úžasný renesanční palác Hospital de Tavera. Ten hostí úžasnou sbírku uměleckých předmětů vévody z Lermy. Kromě obrazů tu je uložen i rozsáhlý nemocniční archiv se záznamy o všech nemocných, kteří tu kdy byli léčeni, a také tu je k vidění posmrtná maska zakladatele nemocnice.

    Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Španělsku, který doporučujeme k přečtení před Vaší cestou kamkoliv ve Španělsku a zároveň tam najdete průvodce i po jiných španělských místech. Máte-li dostatek času a ideálně k dispozici auto, neomezte svou návštěvu jen na Toledu, ale zamiřte i do jiných atraktivních míst celého regionu Kastilie-La Mancha. I po něm vás provede náš průvodce.

    Autor článku: M. Kučerová, zdroj fotografií: pixabay.com