Národní přírodní rezervace Soos

  • Málokdo by očekával, že by na krajina jako vystřiženou z Islandu, našel na našem území. Ale je to tak. Najdeme ji v národní přírodní rezervaci Soos. Kde se toto místo s prapodivným názvem nachází? Soos neznamená hustou omáčku ani důrazné volání o pomoc. Toto slovo pochází z egerlandského (chebského) německého nářečí a v tomto nářeční slovo soos znamená močál. A tato bizarní krajina leží asi 5,5 km od Františkových Lázní a na území přibližně 221 ha se vyskytují přírodní zázraky, jaké u nás nikde jinde nejsou. Kdysi na tomto území bývalo jezero, ale dávno vyschlo, i když návštěvník má dojem, že tu ještě před pár lety bylo.

    Jsme v oblasti, která připomíná spíš islandskou nebo novozélandskou krajinu. Jsme totiž v oblasti bahenních sopek, jejich krátery mají průměr půl metru až 0,8 m. Z kráterů vystupuje z hloubí nitra na povrch teplý kysličník uhličitý. Celá oblast leží ve výšce 430 m n. m. a procházka mezi krátery a exhalacemi plynného kysličníku uhličitého, mezi rozpukaným bahnem, ostrůvky vřesu a ojedinělými zakrslými břízami je jako procházka ve světě fantastických románů.

    Všechny tyto úkazy vznikly v době čtvrtohor, v posledním období v naší republice, kdy se objevovala sopečná činnost. Z horkého magmatu hluboko v nitru země vystupují páry a plyny a pronikají trhlinami v kůře zemské na povrch v podobě teplých minerálních vod nebo suchého plynného kysličníku uhličitého. Zatímco na některých místech byly již výrony zachyceny a využity pro lázeňské účely, zde zůstaly v původním stavu.

    Naučná stezka je dlouhá 1,2 km a vede po dřevěných chodnících na dně vyschlého slaného jezera, ve kterém ze křemitých schránek jezerních řas rozsivek vznikla evropská rarita – tzv. křemelinový štít, který vytvořil vrstvu silnou několik metrů. Křemelina se zde několik let těžila, používá se ve stavebnictví i pro výrobu filmů. V roce 1867 vyrobil Alfréd Nobel za pomoci křemeliny a nitroglycerinu dynamit. Nyní je z bývalého jezera rozlehlé rašeliniště a minerální slatiniště. Celá oblast se projevuje svými dozvuky vulkanické činnosti v podobě unikátních mofet – bahenních sopek, ze kterých vybublává CO2. Dalšími projevy jsou samozřejmě minerální prameny v lázních, ale i na svobodě např. pramen Věra nebo Císařský pramen, který je nejznámější. Císařský pramen je vlastně studená kyselka s příměsí železa a dalších minerálních prvků včetně arsenu. Voda z něj je považovaná za nejnechutnější z minerálních vod v okolí Františkových Lázní. Teplota v jímce klesá podle ročního období mezi 14-18 stupni Celsia.. Podle zvýšené teploty jde o termální vodu z hlubokého podloží, která vystupuje podél zlomu a cestou se mísí se studenými kyselkami v třetihorní pánvi.

    Nezvyklým jevem jsou i rostliny nebo i bažinaté plochy jakoby ojíněné bílým, rezavým nebo nazelenalým práškem. Jsou to krystalky různých solí, které se na nich usadily po odpaření vody. Kromě toho zde rostou některé typicky slanomilné rostliny s poetickými názvy – sivěnka přímořská, kuřinka solná ale i masožravá rosnatka okrouhlolistá. V areálu je také geologický park, muzeum s expozicí „Příroda Chebska a Soosu“, expozice „Dějiny Země“ a palenontologie s velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana, prehistoričtí ještěři v životní velikosti a stanice pro záchranu živočichů. Národní přírodní rezervace Soos byla vyhlášena v roce 1964, přístupná je jen jedna její část. Turisté se sem mohou dostat po červené značce vedoucí z Františkových Lázní. Anebo je možné přijet autem. Bližší informace k cenám vstupného a otevírací době najdete zde.

    Autor článku a fotografií: Irena Lochmanová